Rozhor o albu One Hot Minute (RHCP+Dave Navarro)

Po upadnutí Johna Fruscianteho do tvrdých drog (zejména heroinu) a následném oznámení odchodu v roce 1992 začala kapela hledat nového kytaristu. Nakonec přišel Dave Navarro, který dříve působil v Jane´s Addiction. Se skupinou nahrál nové album One Hot Minute, do kterého přenesl hodně svých prvků, zejména metalových. Účastnil se i tohoto rozhovoru z roku 1995, kdy bylo album vydáno. 

• Jak byste charakterizovali hudbu na One Hot Minute?

Dave: Myslím, že naše hudba se nedá zařadit no nějakých kategorií. Kdybychom to udělali, ocitli bychom se na mrtvém bodě a my chceme mít dveře stále dokořán.

Flea: RHCP nikdy nebyli součástí nějakého hnutí nebo existujících skupin. Snažíme si vytvářet svůj vlastní styl a místo na hudební scéně.

• Dá se říct, že jste již opustili své dřívější funkové kořeny? 

Anthony: Mohli bychom dlouze analyzovat, co to funk je. Tento styl proplouvá celou deskou, i když už není tak dominantní. Spojuje nás společná energie, hledáme inspiraci a rádi experimentujeme.

• Jaké jsou vaše nejoblíbenější skladby na nové desce?

Anthony: Mění se to každý den, záleží na náladě, protože každá z nich pro mě hodně znamená. Skladby jsme tvořili za dobrých i špatných okolností, které na ně také měli vliv. Dnes to je  „Deep Kick“, ale zítra to může být klidně „Blender“ . (pozn. – Blender nebyl oficiálně vydán).

Chad: Mým favoritem je „Deep Kick“, protože ukazuje pravý vliv, který přinesl do kapely Dave Navarro.

• Kdo vám desku produkoval?

Anthony: Rick Rubin, který spolupracoval i na albu „Blood Sugar Sex Magik“. Mimo producenta je i náš dobrý přítel.

• Proč jste nechali fanoušky tak dlouho čekat na novou desku?

Anthony: Protože svou práci nikdy nespojujeme s časem. Navíc jsme se nejdřív spíše seznamovali s Davem Navarrem a až potom jsme chtěli pracovat na nových věcech. Bez udaného terminu můžete svůj potenciál a tvořivost mnohem více rozvíjet.

• RHCP existují už více než 10 let. Jaký je váš recept na tak dlouhou životnost kapely?

Anthony: Vyžaduje to hodně lásky, přátelství a pochopení. Samozeřjmě se odehráli i různé tragédie, ale vždycky nás spojovala touha vytvořit něco upřímného a agresivního. Před 12 lety jsme chtěli dělat něco, co nás bavilo a to platí  dodnes.

Flea: Jsme možná trochu zvlástní, protože jsme si nikdy  nedělali velkou hlavu z toho, co si o nás lidi myslí.

Chad: Nemusíme za každou cenu něco stvořit. Vždy jde hlavně o přátelství, bez kterého bychom nemohli existovat.

• Váš názor na komerční potenciál „One Hot Minute“ ? 

Flea: Komeční úspěch nás nezajímá. Naším posláním je tvořit upřímnou hudbu, vycházející z našich srdcí. Prostřednictvím hudby se domluvíš kdekoliv na světě.

• Jak probíhá vaše nahrávání?

Anthony: Při nahrávání BSSM jsme se přestěhovali do jednoho domu a tam společně chvíli žili. Teď jsme se přesunuli na Havaj, kde jsme, 3 měsíce nezávazně na sobě, tvořili.

• Jak vzpomínáte na Woodstock?

Byli jsme chvílemi na rozpacích. Někteří si na propagaci míru a lásky pěkně namastili kapsu. Když jsme se ale objevili na pódiu, a uviděli tu masu lidí a cítili tu obrovskou energii, na všechno jsme zapomněli. První koncert s Davem jsme si užili.

• Nemáte obavu z toho, že si některé věci posluchači špatně vyloží nebo je nepochopí?

Flea: Každý z nás je nepochopen ostatními. Stalo se nám to už hodněkrát. Lidé si mysleli, že jsme jen parta kluků z Californie, co jezdní na sketeboardu, surfují a mají písničky pouzo o tom. Lidé si stejně budou myslet, co se jim bude líbit. Nelitujeme ničeho a jsme hrdí na všechno, co jsme doposud udělali.

• Jak se na váš život dívají vaši rodiče?

Dave: Vždy chtěli, abych se stal tím, čím chci. Nikdy mi nic nenutili

Anthony: Všichni naši rodiče mají rádi to, co dělám. Chodí na naše koncerty a Fleova babička má dokonce zvláštní privilegium – po dobu koncertu může být na pódiu.

Zdroj: Spark 1995